Jump to Navigation

Expedice Peru

Kategorie:
10352557_10100477940869489_8191100838547000652_n.jpg
10354669_10100477945779649_1572887003228819939_n.jpg
10433201_10100477940111009_7261391232105779086_n.jpg
10447512_10100477941143939_719678470191611813_n.jpg
10513314_10100477931458349_274466777967661182_n.jpg
DSC_0050_0.JPG
DSC_0051.JPG
DSC_0069.JPG
DSC_0077.JPG
DSC_0162.JPG
DSC_0339.JPG
DSC_0342.JPG
DSC_0412.JPG
DSC_0426.JPG
DSC_0429.JPG
peru2.jpg
pru7.jpg

V červnu tohoto roku jsem zúčastnila pod záštitou organizace WVS (World Veterinary Society) a Amazone Cares dobrovolnického kastračního programu, jehož cílem byla eradikace počtu volně žijících psů a koček v oblasti města Iquitos v samém centru peruánského amazonského pralesa.
Bydleli jsme na okraji chudinské čtvrti v dřevěném domku v areálu psího útulku.Oproti místním lidem jsme měli do domu zavedenou vodu na koupání,elektřinu a sítě v oknech – komfortní ubytování.V útulku bylo ubytováno kolem 40 psů, kteří by si zasloužili nový domov. 7 pejsků zde žilo na volno na zahradě a to byli naši parťáci, kteří nás ráno a večer vítali a postupně byli vpuštěni dovnitř domku a trávili s námi večery. Zároveň jsme měli pocit, že nás tolik nebudou navštěvovat krysy, které rády po nocích prozkoumávaly kuchyň a naše ložnice. Ráno a večer jsme měli připravené jídlo od sousedky Marleine s dokonalým , čerstvým džusem z místního exotického ovoce.
Každé ráno nás vyzvedl vetmobil, jednalo se o motokáru, která je místním nejčastějším dopravním prostředkem a zavezla nás na místo ,kde ten daný den probíhaly operace. Každý den jsme působili někde jinde. Každý den byl překvapením. Jednou jsme operovali na úřadě, podruhé ve škole, potřetí na ulici, poté u někoho doma v obýváku,na tržišti…...na vesnice jsme vyráželi i lodí. Často se až po našem příjezdu začalo řešit, že potřebujeme minimálně stůl . Místní zařídili vše. Přinesli prkno, 2 barely a stůl byl připraven.V dešti nás lidé chránili igelity a plastovými víky, abychom mohli v klidu dokončit chirurgický zákrok.
Náš tým tvořili 2-3 lékaři z místní kliniky, španělská a portugalská absolventka, já , 2 američtí studenti a mistni dobrovolnice z biologické fakulty. Nejdůležitějšími lidmi týmu byla Veronika – manažerka programu a zdravotní bratr Harry, bez kterého bychom byli ztraceni. Ve vetmobilu se převezla celá polní nemocnice. S sebou jsme převáželi klece na probouzení pro psy, boxy se sterilními balíčky s nástroji, prostě vše, co lékař potřebuje k chirurgii. Vše bylo perfektně zorganizováno.I přes náročné pracovní podmínky jsme byli schopni v rámci možností zajistit čisté pracovní prostřední .
Mezi naše pacienty patřili psi a kočky místních chudších lidí a pokud těchto pacientů nedorazilo dost, proběhl odchyt volně žijících psů.K mému údivu na ulicích nespatříte kočku. Kočka je vnitřní miláček. Zato psů je na ulici hodně. Většina z nich trpí na nepěkné kožní choroby.
Všichni pacienti byli ráno zapsáni a dostali číslo.Asistenti , studenti a dobrovolníci připravili pacienty k zákroku . Každé zvíře bylo sedováno do svalu, dále dostalo kanylu ,antibiotika a léky proti bolesti. Pak se oholilo bříško a vydezinfikovalo.Takto připravené zvíře si převzali lékaři a snažili se nějak si zvíře zafixovat na stole. Znova se vydezinfikovalo chirurgické pole. Lékař si připravil sterilní chirurgický set. Řádně si umyl ruce dezinfekčním mýdlem a provedl zákrok. Všechny rány jsme šili vnitřním intradermálním stehem ,aby se rány co nejlépe hojily. Často nás potrápily světelné podmínky, ale čelovka na hlavě vše vyřešila.
Když se pacienti probouzeli, dostali odčervení, injekci proti parazitům a byli postříkání Frontlinem proti blechám. Po probuzení si je majitelé odvezli domů – buď na motokáře nebo na motorce. Pejsci bez domova se po probuzení odebrali zpět na ulici.
Denně jsme zoperovali kolem 25 pacientů.Po práci jsme pomohli na klinice s přípravou nástrojů a materiálu na další den.
Celkově jsme za 12 dní práce vykastrovali 284 psů a koček a 381 jich jen ošetřili.
Všechny zákroky probíhaly zdarma. Lidé občas přispěli do kasičky na chod kliniky, která je dotována z darů lidí, kterým není lhostejný život zvířat v chudších oblastech.
I dobrovolní lékaři si celý svůj pobyt i cestu hradili sami.
Pro všechny zúčastněné byla tato práce obrovskou zkušeností.
Kateřina Skalová